Hlavná stránka » LARP – divadlo bez diváků

7. marca 2014

LARP – divadlo bez diváků

Zajímavým námětem, jak netradičním způsobem strávit družinovou nebo oddílovou akci, je pokusit se sehrát LARP hru. Pokud vám slovo LARP nic neříká, doporučuji přečtení tohoto článku. Snad budete potom moudřejší:-)

O co jde

LARP je zkratkou z anglického výrazu „live action role-playing game“ (volně přeloženo „hra na hraní postav“). Každý hráč v takové hře představuje nějakou postavu, do které se snaží co nejvíce vžít a jednat tak, jak by jednala ona. Na rozdíl od jiných her nejsou v LARPu dána příliš striktní pravidla, takže je zde potřeba hodně improvizovat a kvalita hry velice závisí na hereckých výkonech jednotlivých hráčů a na jejich schopnosti na sebe věrohodně reagovat tak, aby nezničili atmosféru příběhu. Do značné míry taková hra může připomínat divadlo. Hlavním rozdílem však je, že hráči nehrají pro diváky ale sami pro sebe.

Prostředí a příběh

První, co je třeba při přípravě LARPu udělat je vymyslet uvozující příběh a prostředí, ve kterém se odehrává. Může to být absolutně cokoli. LARP se dá hrát ve fantasy světě, v současnosti i sci-fi budoucnosti. Může jít o dobrodružnou výpravu, detektivku, milostný mnohoúhelník nebo výstavbu nějakého města. Jedinou podmínkou je, že by v něm mělo být dostatek prostoru pro spoustu postav (pro každého hráče jedna).

Příběh by měl být napsán tak, aby uvozoval to, co všechny postavy svedlo na jedno místo, a vytyčit jim nějaký cíl (třeba najít poklad nebo vyřešit vraždu). Mezi úvodem a cílem už jej budou dotvářet samotní hráči svými hereckými výkony.

Postavy

Postavy jsou na LARPu to nejdůležitější, proto je dobré pořádně je připravit. Každá postavě je dobré udělat její životní příběh (co se s ní dělo do doby začátku hry), dát jí do vínku nějaké vlastnosti (nemusí to být nutně skutečné vlastnosti člověka, který ji hraje) a také její vztah k ostatním postavám (jestli se znají, mají se rády nebo naopak apod.). Toto vše by měl ten, kdo LARP připravuje dát vědět všem hráčům předem, aby se mohli na svoji roli připravit. Může dát každému třeba papír s popisem jeho postavy nebo si s každým hráčem sednout, postavu s ním probrat a třeba i upravit, aby se mu lépe hrála.

Jedním z velkých symbolů LARPu jsou kostýmy. Čím věrohodnější kostýmy si hráči připraví, tím se potom lépe vžijí do hry a ta je zajímavější. Je tedy dobré připojit k popisu postav i popis vzhledu nebo ideálně přidat nějaký obrázek.

Ve hře se také mohou vyskytovat tzv. NPC postavy (Non Player Character). Ty hrají organizátoři hry (rádce, vedoucí, roveři). Většinou se vyskytnou ve hře jenom krátkodobě a jejich úkolem je postrkovat děj nějakým směrem (např. v detektivce to může být nějaký důležitý svědek nebo ve fantasy hře útočící skřet).

Jeviště

Jeviště je nějaký vymezený prostor, kde se bude hra odehrávat. Jeho velikost a prostředí záleží hodně na tématu LARPu. Například budete-li hrát hru na detektivní příběh vyšetřování vraždy v hotelu, bude jevištěm nějaká budova představující hotel (třeba klubovna). Naopak bude-li váš LARP dobrodružnou výpravou za pokladem, můžete si jeviště určit na mapě jako nějakou trasu výletu s různými místy jako překážkami v příběhu.

Čím více vaše jeviště odpovídá virtuální realitě vašeho příběhu, tím lépe se do rolí všichni vcítí. Máte-li se tedy pohybovat v jeskyni, bude určitě lepším jevištěm zatemněná budova se spoustou chodeb a místností, kde musíte chodit s baterkou, než volné prostranství třeba venku v lese.

Je ale jasné že ideální jeviště seženete těžko, proto si můžete vypomoci i umělými kulisami. V LARPu odehrávajícím se v malém městečku, lze udělat z chodeb budovy ulice a z místností domy. Na dveře místností potom stačí dát obrázky nebo nápisy jaký dům daná místnost představuje (kostel, hospoda apod.), na křižovatce chodeb můžete udělat náměstíčko s trhem apod. Kulisou může být třeba i natažený provaz představující zeď nebo může být klidně celé jeviště nakreslené křídou jako půdorys na nějakém plácku.

Další pravidla

Délka LARP hry může být velmi různá. Může to být jenom dvouhodinová akce, ale klidně také celá výprava nebo dokonce tábor. Ze začátku doporučuji vyzkoušet hry kratší, a pokud zjistíte, že jste v tom dobří a baví vás to, můžete se pustit i do delších a propracovanějších LARPů.

S přibývajícími zkušenostmi asi zjistíte, že je dobré přidat si dohry další pravidla. Zejména pokud budou herecké výkony hráčů velmi dobré, bude třeba stanovit si nějaká omezení kvůli bezpečnosti. Třeba pokud by se dvě postavy pohádaly natolik, že by došlo ke rvačce, bylo by dobré předem ještě před hrou samotnou stanovit pravidla hraní soubojů, aby se hráči nepobili skutečně. Podobně je to se stanovením hranic milostných zápletek nebo třeba násilným otevíráním zavřených dveří:-).

Při delších LARPech se stává, že hráči potřebují na nějakou dobu z role vystoupit. Aby tím nerušili příběh, je dobré stanovit si i k tomuto nějaká pravidla. Například postava si může jít na nějakou dobu zdřímnout – hráč se jde na určené místo vysvléct z kostýmu. Potom nesmí komunikovat s postavami, ale pouze s lidmi, kteří také zrovna nehrají. Další možností je smluvit si nějaké heslo, kterým dá hráč najevo, že teď zrovna nehraje. To je výhodné třeba v případě, kdyby se něco stalo (bude jasné, že pokud si někdo stěžuje na bolest břicha, že bolí opravdu hráče a ne jen postavu.

LARP jsou hry poměrně náročné, nicméně mohou se stát velmi originálním zpestřením programu. Jejich přínosem je potom tréning empatie – vcítění se do někoho jiného.


zpracoval Teo

Přečteno 3525×


Komentáre

Nový názor ke článku LARP – divadlo bez diváků

Přidat názor

Váš e-mail nebude nikde veřejně zobrazen, bude sloužit administrátorům pro jejich potřeby.

Kontrolná otázka (odpovedajte číslom, napr. 5):





Vyhledávání